Svet-Stranek.cz
Krása orchidejí a jiných rostlin
Orchideje a jiné exotické rostliny

Coelogine (Lindl.):Krása orchidejí a jiných rostlin

Coelogine (Lindl.)

Coelogine cristata

  Tato rostlina je mnohdy nazývána nezničitelnou, neboť její odolnost je skutečně mimořádná. Snáší bez úhony nadměrné teploty i dlouhodobější podchlazení, nepravidelnou zálivku, ale stejně tak i trvalé přelévání a jen málo pěstitelských prohřešků dokáže přivodit její zkázu. Na druhé straně není ale zcela jednoduché ji přinutit k pravidelnému a bohatému kvetení. Pokusit se poskytnout jí nejlepší podmínky k násadě květů však stojí rozhodně za to. Květy Coelogine cristaty jsou samy o sobě krásné - jejich velikost dosahuje až 10 cm, barva je sněhobílá, třpytivá a pysk je navíc uvnitř vyšperkován několika jasně žlutými hřebeny. Na každém stvolu je více květů. Rostliny v příznivých podmínkách se rychle rozrůstají, takže v přírodě nejsou vzácností trsy metrového průměru.
  Coelogine cristata má svůj domov v podhůří Himaláje, její naleziště se rozprostírají od Kuamonu přes Nepál po Sikkim. Obývá zde mírně osluněné vlhké skály ve výškách kolem 2000 m n. m., kde vyhledává skalní rozsedliny s nahromaděnými vrstvami humusu, někdy roste i v rozsochách mohutných rhododendronů. Bývá i obyvatelem kamenných zídek, které stavějí zemědělci z kamenů, vysbírávaných ze zdejších chudých políček. Rostliny vytvářejí pahlízy vejčitého tvaru o délce několika centimetrů, které nesou dva listy velké nejvýše 3 x 25 cm.
  Přesazujeme nejlépe v květnu, přesněji řečeno tehdy, když jsou nové výhony obvykle již trochu narostlé, nové kořeny však teprve začínají růst. Namísto každoročního přesazování raději čas od času vyštipujeme staré bezlisté scvrklé pahlízky a vzniklý prostor vyplňujeme novým substrátem, neboť prvním rokem po přesazení hůře kvetou. Abychom nemuseli tuto rostlinu, která se velmi rychle rozrůstá do šířky, častěji přesazovat, volíme nádoby o několik centimetrů širší, než je průměr trsu. Pro sázení nejlépe vyhovují mělčí misky z pálené hlíny.
  Po přesazení podobně jako u ostatních orchidejí záčínáme se zálivkou jen opatrně, zpočátku alespoň 14 dnů jen rosíme. Na plnou zálivku přecházíme až začátkem června, přičemž dodržujeme pokud možno pravidlo osvědčené u většiny orchidejí(mimo vysloveně pozemní druhy):zalít vždy teprve tehdy, je-li již substrát po předchozí zálivce téměř suchý. V nadcházejícím období držíme tuto coeloginu v teplotách zhruba mezi 10 až 25 °C. Jakmile pomine nebezpečí ranních mrazíků, přenášíme rostliny ven. Nejlépe se osvědčuje chladnější, ale před větry chráněné místo na zahradě ve stínu řídkého stromu. Polední úpal v jarních a letních měsících tato orchdej nesnáší. Za teplého počasí zaléváme a můžeme i slabě přihnojovat.
   Koncem léta  se začínají rýsovat nové pahlízy a je čas k přenesení na plně osluněné místo zahrady. Pozvolna omezujeme zálivku, ukončujeme přihnojování. Venku mají rostliny zůstat až do prvních mrazíků a s ohledem na to, že předčasné přenesení do bytu může zablokovat tvorbu květních základů.
  V bytě musí Colegine cristata stát poměrně v chladu, na světle. Optimální teploty v zimním období se pohybují mezi 10 až 20°C, přičemž případné poklesy teplot na nulu rostliny nepoškodí, jsou-li suché. Až do odkvětu pravidelně zaléváme, ovšem při podstatně menších dávkách než v létě. Rostliny vykvétají koncem zimy nebo v předjaří ze stvolů, které vyrážejí odspodu vyzrálých pahlíz. Poupata se na stvolech velmi rychle vyvíjejí a květy vydrží na rostlině svěží zhruba měsíc, ve váze ale vadnou velmi rychle. Po odkvětu snížíme asi na jeden měsíc zálivku na minimum, teprve v květnu začínáme zalévat více.

Z knihy Mužík:Orchideje pro každého

návštěvníků stránky
celkem183 755
tento týden63
dnes9